Jsou pro vás některé materiály či komponenty šperků záhadou? Využijte náš malý slovník šperkařských pojmů:
Bezniklová ocel – jedná se o ocel bez obsahu niklu.
Bílé zlato – je slitina ryzího zlata a dalších kovů. Samotné ryzí zlato je příliš měkké pro výrobu šperků. Pro zabarvení bílého zlata se používá paladium a nikl. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato má 24 karátů).
Bioplast – plastová hmota vyrobená z biomasy. Bioplastový piercing je velmi bezpečný pro tělo jak při aplikaci, tak i při následném nošení.
Bižuterie – jedná se o ozdobné oděvní doplňky vyráběné z kovu, skla, kůže a dalších materiálů. Ve šperkařství se používá tento výraz  i pro komponenty obsažené ve špercích, které nahrazují  drahé kameny. Většinou se jedná o broušené sklo, které má různé tvary, velikosti a barvy.
Briliant – je to prostorový tvar s 56 ploškami, do kterého se diamanty nejčastěji brousí. Hmotnost je uváděna v karátech.
Clarity / čistota – diamanty obsahují přírodní příměsi (nečistoty, prasklinky), podle jejichž množství a velikosti se udává stupeň čistoty kamene.
Color / barva – označení barvy u diamantů. Na stupnici jsou označovány písmeny D (bílý) až Z (světle žlutý).
Conch – piercing ušní chrupavky.
Crystallized – označení šperků, které obsahují komponenty z dílny Swarovski. kompletování šperků provádí jiný výrobce.
Označení:

Cut / brus – způsob vybroušení drahého kamene.
Diamant – jedná se o krystalickou formu uhlíku, která se tvoří v roztavené hornině v chladnoucím tekutém magmatu při teplotě 1300°C. Diamanty jsou posuzovány podle čtyř kritérií tzv. 4C.
Dřevo – ve šperkařství je často používané. Velmi originální je kombinace chirurgické oceli nebo stříbra s ušlechtilým dřevem typu cedr nebo mahagon. U nás se často používá dřevo z hrušně, ořechu, třešně a švestky.
Dřík – kovová tyčinka náušnice procházející skrz ušní dírku.
Erl – podkožní piercing nosu.
Flaš – druh piercingu do ucha.
Frenulum – horizontální piercing uzdičky nad horním rtem.
Gravírování – je technologie, která nahrazuje ruční rytí. Převážně se touto metodou vytváří nápis, logo, či ornament odebráním materiálu.
Chirurgická ocel – jde o velmi tvrdý a odolný materiál, který nevyvolává alergické reakce. Označení chirurgické oceli 316L udává čistotu oceli. Jedná se o velmi kvalitní chirurgickou ocel, která je odolná vůči oděru, oxidaci i korozi.
Implantáty – různé objekty (kamínky, kuličky z oceli) umístěné pod kůží.
Karát / hmotnost – vyjadřuje hmotnost drahých kamenů (označení ct).
Karát / ryzost – vyjadřuje poměr ryzosti drahých kovů (označení KT).
Karbon – je slitina kovů, která se používá v mnoha průmyslových odvětvích nevyjímaje šperkařství. Jedná se o velmi lehký a pevný materiál černé barvy.
Kaučuk – je polymerní materiál přírodního nebo syntetického původu, vyznačující se velkou pružností.
Keramika – označuje výrobky z různých typů hlíny (často s příměsí dalších nerostů), které vznikly tvarováním a vypalováním. Keramika se vyznačuje vysokou pevností, ale i křehkostí. Odolává korozi a vysokým teplotám.
Klenot – je cenný a zároveň ozdobný předmět obvykle vyrobený z drahých kovů a kamenů.
Krystal – je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru. Příkladem je diamant nebo zirkon.
Krystal Swarovski – jedná se o krystal vyrobený firmou Swarovski.
Kůže – je nepostradatelným materiálem k výrobě šperků. Tento přírodní materiál nezpůsobuje alergické reakce. Nejčastěji se používá hovězí kůže.
Labret – piercing ve střední části horního nebo spodního rtu.
Madonna – piercing na straně horního rtu.
Měď – stejně jako stříbro a zlato, patří ke kovům známým od nejstarších dob. Její využití je široké.  Mimo jiné je využívána i k výrobě nejrůznějších šperků a bižuterie. Lze ji používat jako základní materiál pro další povrchové úpravy (pozlacení, postříbření, rhodiování…).
Měrný trn – měrka na měření velikostí prstenů tzv. kužel.
Mosaz – je slitina mědi a zinku, případně je část podílu zinku nahrazena jiným kovem. Žlutá mosaz má okolo 35% zinku.
Nostril – piercing jedné části nosu.
Onyx – je druh achátu mající rovné pásky, které mohou být hnědé, bílé nebo černé a bílé.
Perla – vzniká uvnitř ústřice nebo perlorodky. Ideální perly jsou dokonale kulaté a hladké. Většina přírodních perel však vzniká v různých nepravidelných tvarech a barvách. Dnešní perly většinou pochází z chovů. Tyto perly vznikají podobně jako perly přírodní s tím rozdílem, že cizí tělísko je do ústřic zavedeno úmyslně. Doba růstu perly se pohybuje od jednoho roku do několika let.
Perleť – je vnitřní vrstva lastur mlžů, která je vylučována jejich pláštěm. Perleť je pevný a odolný materiál oslňující svými duhovými barvami. Ve výrobně šperků zaujímá již tradiční postavení.
Piercing – (odvozeno z anglického slova „pierce“ neboli „propíchnout“) je propíchnutí určité části těla a vložení šperku
Postříbření – podtrhuje přirozenou krásu šperku. Při pokovení se používá stříbro ryzosti 925/000. Mosaz je jeden z materiálů, který se často pokovuje stříbrem.
Pozlacování – jedná se o techniku nanášení tenké vrstvy zlata na povrch jiných materiálů. Pozlacování je nalepování velmi tenké zlaté fólie na libovolný povrch.
Pryskyřice – je materiál velmi podobný kůži, ale má další významné výhody. Pryskyřice drží svůj tvar, barvu a nesaje pot. Pryskyřici lze navíc libovolně barvit. Zkamenělá pryskyřice se označuje jako jantar.
Punc – značka, která je umísťována na všechny zlaté šperky prodávané na území České republiky. Punc garantuje deklarovanou ryzost šperků.
Puncovní úřad – je to orgán státní správy a vykonává správu na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Je zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, z něhož také vyplývají jeho oprávnění a povinnosti.
Rhodiování – pokovování méně ušlechtilých kovů rhodiem. Často se rhodiují stříbrné šperky, které jsou tak chráněny před korozivním černáním a zvyšuje se jejich lesk.
Rhodium – drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé s poměrně vysokým bodem tání.
Roztahovák – druh piercingu do ucha
Rytina – je grafická technika, kdy se vyrývá vzor do kovu.
Ryzost – je číselný údaj o poměrném hmotnostním obsahu drahého kovu v předmětu nebo ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000).
Samet – je vlasová tkanina, na které špičky vlasových nití přesahují plochu základní vazby o 1-2 mm. Vlasová nit tvoří smyčky, které jsou řezané nebo ponechané vcelku. Umění tkaní sametu nejspíše vzniklo na Dálném východě. První zmínky o sametu se pak objevily okolo počátku 14. století n. l.
Septum – piercing nosní přepážky.
Silikon – najde uplatnění nejen ve šperkařství, ale téměř ve všech oborech. Silikon má tepelnou odolnost od −60 do 180 °C, je odolný vůči UV záření, vodoodpudivý a pružný.
Stříbro – je na čistém vzduchu stálé. Oxiduje (černá) působením silných par např. ve znečištěném ovzduší. Ryzí stříbro je oproti zlatu tvrdší. Pro klenotnické účely se nejčastěji používá slitina stříbra s mědí. Čistotu stříbra udává ryzost. Například označení 925/000 označuje, že slitina stříbra obsahuje 92,5% ryzího stříbra. Některé stříbrné šperky jsou pro zvýšení lesku a odolnosti potahovány tenkou vrstvou kovového rhodia, ryzího stříbra atd.
Swarovski – výrobce broušeného křišťálu a šperků světového významu. Označení produktů, které byly kompletně vyrobeny touto společností. Zákazníci často komolí značku a hledají výraz šperky Swarovsky nebo šperky Svarovsky .
Titan – je šedý až stříbřitě bílý, lehký a tvrdý kov. Titan je kov mimořádně odolný a stejně jako chirurgická ocel nezpůsobuje žádné alergické reakce.
Tragus – piercing chrupavky u vchodu do ušního kanálku.
Tunel – druh piercingu do ucha
Tyrkys – je matný modro-zelený minerál. Vznikl druhotným srážením z vod obsahujících měď, hliník a fosfor, a to v sedimentech, především v pískovcích nebo ve vulkanitech, bohatých na dutiny.
Umělá hmota – používá se především při výrobě piercingů rozličných barev a tvarů. Z umělé hmoty jsou často vyrobeny jednotlivé komponenty piercingů jako kuličky či špičky, případně umělohmotné výplně těchto komponentů.
Wolfram – je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov. Chemicky je kovový wolfram velmi stálý – je zcela netečný k působení vody a atmosférických plynů a odolává působení většiny běžných minerálních kyselin. Šperky vyrobené z wolframu jsou stálé a prakticky neměnné.
Zirkon – je nejstarší známý minerál (křemičitan) s krátkými krystaly, mohutnými čtverečnými hranoly kombinovanými s jehlany.  Barva je většinou hnědá, hnědočervená, žlutá, zelená, modrá, bezbarvá. Pěkně zbarvené odrůdy zirkonu se díky jeho vysokému lomu světla používají hojně ve šperkařství.
Zlacení – jde o techniku nanášení tenké vrstvy zlata na povrch jiných materiálů. Má více typů, a to zlacení plátováním, galvanické zlacení a zlacení napařováním (pvd úprava).
Zlato – Žluté i bílé zlato jsou slitiny ryzího zlata a dalších kovů. Samotné ryzí zlato je příliš měkké pro výrobu šperků. U žlutého zlata se jedná o slitinu s mědí nebo zinkem. Pro zabarvení bílého zlata se používá paladium a nikl. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato má 24 karátů).
Žluté zlato – je slitina ryzího zlata a dalších kovů. Samotné ryzí zlato je příliš měkké pro výrobu šperků. U žlutého zlata se jedná o slitinu s mědí nebo zinkem. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato má 24 karátů).
316L – (low carbonated – s nízkým obsahem uhlíku) značí čistotu chirurgické oceli.
4C – označení pro čtyři kritéria, podle kterých jsou posuzovány diamanty ( Cut, Clarity, Carat, Color ).
autor: Sperky.cz